DIFFERENT FEST: Jsou tradice, o které nestojíme

Tisková zpráva ze dne 20. května 2013

Dnes odpoledne bude v Brně zahájen festival DIFFERENT FEST. Jeho cílem je vytvořit protipól zbrojnímu veletrhu zbraní IDET, který ve stejném týdnu se bude konat také v Brně. Zatímco pod oficiální záštitou předsedy české vlády bude na brněnském výstavišti zahájen veletrh zbraní propagující militarismus a obchod se zbraněmi, na různých místech Brna bude mít veřejnost možnost se seznámit s důsledky takového počínání. DIFFERENT FEST se pomocí výstav, filmových projekcí, panelových diskusí, hudebních i literárních vystoupení zaměří na otázky spojené s důsledky vývozů zbraní nejen z České republiky, dopady ozbrojených konfliktů v různých částech světa či na téma sexuálního násilí ve válečných konfliktech či v armádě. Festival DIFFERENT FEST pořádají nevládní organizace NESEHNUTÍ, Amnesty International, Ekumenická akademie a česká pobočka mezinárodní sítě Social Watch.

„Obchod se zbraněmi je těmi, kteří z něj profitují, představován jako záruka stability a bezpečnosti. V českém prostředí je navíc obchod se zbraněmi představován jako tradice, ve které je třeba pokračovat. Našimi aktivitami ukazujeme, že tento druh obchodu s sebou přináší především zabíjení, války a utrpení. Je to druh tradic, o které nestojíme.“ vysvětluje hlavní motto festivalu DIFFERENT FEST Milan Štefanec z NESEHNUTÍ.

Festival DIFFERENT FEST zahajuje pondělním blokem, který je věnován mezinárodní kampani, jejímž cílem je prosazení závazné mezinárodní dohody kontrolující celosvětový obchod se zbraněmi. Jedním z organizátorů této kampaně je i organizace Amnesty International, která na festivalu představí své argumenty i postoje k této otázce, a to formou filmových projekcí v brněnském Kině Art, které je partnerem festivalu a to od 18:00. Následovat bude vernisáž výstavy nazvané Zbraně pod kontrolu či prostřednictvím besedy s kampaňovým koordinátorem Amnesty International Martinem Balcarem.

Festival bude v úterý pokračovat na Fakultě sociálních studií vernisáží výstavy Zraněný ráj, kterou vytvořil novinář a fotograf Václav Vašků v kavkazské Abcházii, která se stále vyrovnává s důsledky válečného konfliktu vzniklého po rozpadu Sovětského svazu. V této oblasti již několik let podporuje místní občanské iniciativy a nezávislé novináře a novinářky NESEHNUTÍ v rámci svého programu Cesta iniciativy. Na vernisáž pak naváže panelová diskuse věnovaná možnostem kontroly obchodu se zbraněmi ve světě. Své pohledy na sílu i slabiny smlouvy Arms Trade Treaty, nedávno přijaté Valným shromážděním OSN, bude prezentovat jak Martin Balcar z české pobočky Amnesty International, tak Liam Geary Baulch z britské Campaign Against Arms Trade či Peter Weisenbacher z bratislavkého Inštitútu ľudských práv.

Dalším zahraničním hostem festivalu DIFFERENT FEST bude Solomon Basabose Nkesiga z Ugandy, který se v rámci své práce na univerzitě věnuje etnickým konfliktům v oblasti východní Afriky. Diskuse s tímto hostem se koná rovněž na Fakultě sociálních studií a bude následovat po projekci filmu Slzy Konga, který burcuje svým mapováním dopadů válečného konfliktu na tisíce žen a dívek, které se staly oběťmi válečného zločinu znásilnění.

Dokumentární filmy na festivalu přitáhnou pozornost i k tématu sexuálního zneužívání v armádě, kterému se bude věnovat snímek Neviditelná válka či snímek Cesta ke spravedlnosti, který se na situaci obětí sexuálního násilí dívá očima uprchlíka ze Sierra Leone. Navazující diskusi povede Martin Jára, ředitel Ligy otevřených mužů, která v ČR vede kampaň Muži proti násilí. Celý čtvrteční program se uskuteční v Kině Art.

„Na jednotlivých akcích budou moci účastníci Different Festu svým podpisem podpořit také dvě vězněné ženy. První z nich, těhotná vojačka Kimberly Rivera, byla v USA odsouzena za to, že během nasazení v Iráku opustila z důvodů svědomí svou jednotku. Důvod, pro který je zadržována druhá žena, súdánská právnička a obránkyně lidských práv Asma Ahmed, není sice znám, ale může souviset s tamějším vnitřním ozbrojeným konfliktem,“ říká Jan Klement z Amnesty International Brno k tomu, co konkrétního mohou návštěvníci festivalu udělat pro dodržování lidských práv.

Festival bude zakončen pátečním koncertem proti militarismu na Moravském náměstí, kde kromě podporujících hudebníků a kapel (PANKIX, Návrat Druhé Hlavy, BONUS, PROPAGANJA, BEZESTOPY) vystoupí i publicista, politolog a anarchista Ondřej Slačálek s literárním blokem nazvaným Recitace mezi politickou propagandou a existenciální inventurou.

„Mír je nejdůležitějším předpokladem k odstraňování chudoby a rozvoji společenství. A export zbraní je jednou z největších překážek míru. Podíl českých zbraních a munice na ozbrojených konfliktech je ostudný a nakládá na nás odpovědnost za oběti válek a bojů i za podporu diktatur, kterým zbraně dodáváme. Změna je jen v rukou politiků, které volíme.“ říká zástupce mezinárodní sítě Social Watch Tomáš Tožička.

VSTUP NA VŠECHNY AKCE FESTIVALU JE ZDARMA. PROGRAM FESTIVALU ZDE.

Více informací:

Milan Štefanec, 605 239 579, milan.stefanec@nesehnuti.cz
Peter Tkáč, 736 704 785, peter@nesehnuti.cz

Banány versus zbraně

Šárka Dušková / Amnesty International Brno

Vtip o prodeji zbraní: Už nějakou dobu na internetu koluje vtip o evropské vyhlášce o zelí. Slyšeli jste ho? Ústava USA: 4 543 slov. Vyhláška EU o prodeji zelí: 26 911 slov. A co ten od Amnesty International? Smlouvy regulující mezinárodní prodej banánů: 4. Smlouvy regulující mezinárodní prodej střelných zbraní: 0.International-Arms-Trade-Treaty

Zdá se vám to jako nadsázka? Není. Na mezinárodním trhu je opravdu mnohem více regulován vývoz či dovoz základních potravin, než je tomu například u nejběžnější útočné střelné zbraně AK-47. Ve skutečnosti je prodej zbraní dokonce vyňat i z tak základní smlouvy o mezinárodním obchodě, jako je GATT (Všeobecná dohoda o clech a obchodu). Dle informací Oxfam group není 40 světových států součástí vůbec žádných dohod kontrolujících vývoz nebo dovoz zbraní a 76 států světa přiznalo, že vývoz zbraní ze své země vůbec nekontrolují.

Ač nad tímto faktem samotným jednoduše s pootevřenými ústy pozdvihneme obočí, je to vlastně vcelku logické. Regulace obchodu s banány vede ke standardizaci parametrů, zajištění lepší bezpečnosti potravin a vynutitelnosti smluv; není tedy vcelku složité se na takové regulaci shodnout. K čemu povede regulace obchodu se zbraněmi? K omezení trhu, jehož objem činí celosvětově stovky miliard dolarů ročně a z jehož rozvoje profitují nejen jednotliví obchodníci, ale také státy.

Kdo z tohoto rozvoje ovšem určitě neprofituje, jsou civilisté, proti kterým jsou zbraně v hojné míře používány. Je to až 200 000 lidí, jenž ročně zemře v důsledku ozbrojených konfliktů. Až 42 % vražd je spácháno střelnou zbraní (dle údajů Amnesty International ČR). Kromě toho je mezinárodní obchod se zbraněmi často doprovázen korupcí a jinými transakčními náklady. Odhaduje se, že 50 % úplatků v globálním obchodě je ve sféře obchodu se zbraněmi, ačkoli ten tvoří jen zhruba 2 % tohoto trhu (odhady ministerstva obchodu USA). Náklady na ozbrojené konflikty v Africe jsou potom odhadovány na 15 miliard dolarů ročně, což je zhruba stejná hodnota jako výše mezinárodní rozvojové pomoci (Oxfam group).

Často se říká, že zabíjejí lidé, ne zbraně. Proč tedy regulovat zbrojení? Protože je jednoduše nutné dodržovat alespoň minimální standardy kontroly toho, kam zbraně směřují a proč. Pošlapávat lidská práva ve velkém je však mnohem jednodušší s kalašnikovem v ruce než bez něj.  A v případě světových velmocí je pak jednoduše ostuda na této anarchii profitovat.

Vývozy zbraní z Českej republiky – niet načo byť hrdý

Peter Tkáč / NESEHNUTÍ

Jednou z najproblematickejších oblastí českej zahraničnej politiky je obchod so zbraňami. Tie české totiž často končia v rukách rôznych diktátorov, podporujú sa nimi autoritatívne režimy či sú používané v ozbrojených graf_export_top12_2011konfliktoch proti civilom.

Množstvo zbraní, či „vojenského materiálu“, vyvezeného z Českej republiky každý rok rastie. Jeho hodnota sa od roku 2001 strojnásobila na rekordných 216 mil. eur v roku 2010 a v celosvetovom rebríčku najväčších zbrojárskych exportérov sme sa umiestnili na 38. mieste. Avšak viac než množstvo vzbudzujú rozpaky miesta, kde sa tieto zbrane ocitajú. Napríklad hneď v prvom tucte ich najväčších príjemcov za rok 2011 nájdeme Saudskú Arábiu, Egypt, či Alžírsko. Nejde o výnimočný jav, tieto režimy vyzbrojujeme už dlhodobo a dodávame im tak legitimitu.

Okrem Blízkeho východu a severnej Afriky končia české zbrane tiež v Uzbekistane (to je tam kde, zneužívajú detskú prácu na bavlníkových poliach), Vietname (to je tam, kde vládnu u nás tak nenávidení komunisti), Srí Lanke (to je tam, kde sme v roku 2008 vyviezli zbrane v hodnote 10 mil. eur, aby tam ďalší rok vláda pri ofenzíve proti tamilským tigrom masakrovala neozbrojených civilistov), či Azerbajdžane (to je tam, kde je uvalené zbrojné embargo OBSE). Ako perličku na záver neúplného výpočtu uveďme 20 bojových vozidiel pechoty vyvezených v roku 2007 do Rovníkovej Guinei (to je tam, kde vládne diktátor Teodor Obiang). A komu chýbajú naše zbrane v akcií, nech si spomenie na rusko-gruzínsku vojnu z leta 2008. Zábery, na ktorých české húfnice a raketomety dodané gruzínskej vláde ostreľujú juhoosetské mesto Cchinvali, obleteli svet.

Možno to bude znieť prekvapivo, ale všetky tieto vývozy boli oficiálne – s povolením Ministerstva průmyslu a obchodu, nejde preto o žiadny čierny obchod. A to napriek tomu, že sa Česká republika zaviazala dodržiavať Spoločný postoj Rady 2008/944/STBP prijatý Radou ministrov zahraničných vecí EÚ. Tento dokument okrem iného stanovuje kritéria, podľa ktorých majú jednotlivé členské krajiny EÚ zvažovať udeľovanie vývozných licencií. Ministerstvo tak musí posúdiť, či nie sú v zemi určenia hrubo porušované ľudské práva, či neexistuje riziko, že by tieto zbrane boli použité pri represiách proti vlastným obyvateľom, alebo agresií voči inej krajine a eskalácií ozbrojeného konfliktu, atď. Pri pohľade na situáciu v krajinách vymenovaných vyššie sa zdá, že naše ministerstvo tieto kritéria berie na vedomie len veľmi laxne a radšej uprednostňuje obchodné záujmy pred záujmami ľudí, ktorí zomierali v uliciach Káhiry pri protestoch proti Mubarakovej diktatúre. Či túto prax zmení Zmluva o obchode so zbraňami, nedávno prijatá na pôde OSN, je otázne. Českí zbrojári sú z nej totiž nadšení a podľa vlastných slov ju vítajú. A to neveští nič dobré…